Mykoplazmová infekce, mykoplazmata

Mycoplasma hominis je pohlavně přenosná bakterie způsobující infekce ženského pohlavního ústrojí a novorozenecké infekce. Muži mohou být přenašeči této bakterie, ale k rozvoji infekce u nich nedochází.

Mycoplasma hominis je součástí normální vaginální flóry u 20-50 % zdravých žen.

Původce

bakterie Mycoplasma hominis

Mycoplasma je gramnegativní bakterie z rodu Mycoplasmatacea

Přenos

Přenáší se nechráněným pohlavním stykem včetně styku orálního a dále během těhotenství nebo porodu z matky na dítě.

Příznaky a průběh

Infekce Mycoplasma hominis způsobuje infekce ženského pohlavního ústrojí, a to především endometritidu (zánět děložní sliznice), salpingitidu (zánět vejcovodů) a zánět malé pánve neboli PID (pelvic inflammatory disease). Tyto záněty mohou přecházet do chronicity a vést k neplodnosti. Pacientky s touto infekcí mohou pociťovat bolest v podbřišku a bolest při pohlavním styku.

Mycoplasma hominis je také jednou z bakterií, kterou nalézáme u žen s bakteriální vaginózou. Pravděpodobně není přímým původcem nemoci, ale má na jejím rozvoji podíl.

V průběhu těhotenství může dojít k infekci plodové vody (chorioamnionitida), která ohrožuje plod rozvojem sepse a vznikem novorozeneckých infekcí u dětí nakažených matek - pneumonie (zápal plic) nebo meningitidy (zánět mozkových blan).

Pacienti s poruchou imunity jsou ohroženi infekcemi dalších orgánů, např. kloubů, srdce nebo plic.

Diagnostika

K diagnostice infekcí Mycoplasma hominis používáme vzorek moči, stěry z děložního čípku nebo z vaginy. Vzorky se dále mohou kultivovat a hodnotit mikroskopem. V dnešní době se však k detekci Mycoplasma hominis více používá metoda PCR (polymerázová řetězová reakce). Serologická diagnostika je možná, ale příliš se nepoužívá.

Léčba

K léčbě této infekce používáme antibiotika, která nasazujeme minimálně na 7 dní. Nejvhodnější jsou tetracyklinová antibiotika, v případě vzniku rezistence volíme klindamycin nebo fluorochinolony.

Zdroje literatury