Bakteriální vaginóza

bakterie Gardnerella vaginalis

Toto časté infekční onemocnění je způsobeno dysbalancí ve vaginální flóře, kdy je snížený podíl laktobacilů a ostatní bakterie jsou přemnožené. Nejčastěji dochází k přemnožení bakterie Gardnerella vaginalis a to se projevuje výtokem, svěděním a pálením při močení a typickým „rybím zápachem“. U mužů tato infekce může způsobit zánět prostaty nebo močových cest.

Původce

bakterie Gardnerella vaginalis

Bakteriální vaginóza je pohlavně přenosné onemocnění projevující se nažloutlým výtokem z pochvy a typickým „rybím zápachem“. Může být způsobeno více druhy bakterií, ale nejčastějším původcem je právě Gardnerella vaginalis.

Přenos

Gardnerella vaginalis je přítomna ve zdravé vaginální flóře a její přemnožení vede k projevům vaginózy. Tuto dysbalanci způsobuje mimo jiné pohlavní styk s mužem nakaženým Gardnerellou.

Příznaky a průběh

Bakterie Gardnerella vaginalis je součástí poševní mikrobiální flóry každé zdravé ženy. Pokud však dojde k narušení přirozeného mikrobiálního prostředí, například vlivem antibiotické terapie, bakterie se přemnoží a svými toxiny a enzymy naruší prostředí vaginální sliznice, což se projeví právě výtokem, dále svěděním a pálením při močení a výrazným „rybím zápachem“, který je pro tuto infekci typický. Nakažení muži mohou trpět zánětem prostaty či močových cest, ale nemusí mít žádné projevy infekce. Byla též prokázána spojitost mezi infekcí a předčasným porodem či potratem. V ojedinělých případech může dojít i k nákaze novorozence během porodu.

Diagnostika

Gardnerella vaginalis se prokazuje ze stěrů vaginální stěny nebo ze vzorku moči. Nejčastějšími diagnostickými metodami jsou kultivace a mikroskopie a v současnosti i hojně využívané molekulárně-biologické metody, konkrétně PCR (polymerázová řetězová reakce).

Léčba

Bakteriální vaginóza se léčí antibiotiky, nejčastěji metronidazolem. Dále je potřeba dodržovat alespoň dočasně zvláštní režim. Doporučuje se provozovat jen chráněný pohlavní styk, nosit bavlněné spodní prádlo, omezit sacharidy ve stravě a užívat speciální mycí gel na intimní hygienu.

Zdroje literatury
  • Štork, Jiří et al. Dermatovenerologie. 1. vyd. Praha: Galén, ©2008. xv, 502 s. ISBN 978-80-7262-371-6.
  • Vosmík, František et al. Dermatovenerologie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1999. 396 s. ISBN 80-7184-633-3.
  • GROSS, Gerd a Tyring, Stephen K. Sexually Transmitted Infections and Sexually Transmitted Diseases. Springer, 2011. ISBN 978-3-642-14662-6.