Měňavková úplavice

prvok Měňavka úplavičná (Entamoeba histolytica)

Měňavková úplavice se přenáší fekálně–orální cestou ze znečištěných potravin a vody. Infekce postihuje především trávicí ústrojí, vzácně i další orgány, a projevuje se křečovitými bolestmi břicha a těžkými průjmy.

Původce

prvok měňavka úplavičná (Entamoeba histolytica)

Měňavka patří mezi prvoky (Protozoa). U člověka se vyskytuje ve dvou formách (životních stádiích) a způsobuje tzv. měňavkovou úplavici postihující trávicí ústrojí. Agresivnější typy napadají i jiné orgány, v takovém případě hovoříme o extraintestinální (mimostřevní) amébóze.

Přenos

Měňavková úplavice se nejvíce vyskytuje v rozvojových zemích a v místech se špatnými hygienickými podmínkami. Entamoeba histolytica se přenáší fekálně–orální cestou ze znečištěných potravin a vody.

Příznaky a průběh

Při pozření je prvok měňavky úplavičné zapouzdřen do cysty. Díky tomu je chráněn před poškozením žaludečními šťávami, a tak projde do tenkého střeva. Tady cysta praská a uvolňuje se z ní několik prvoků (forma minuta) putujících do tlustého střeva, kde se živí místními bakteriemi. Následně se opět zapouzdří do cyst, kterými se prvoci dostávají ve stolici ven z organismu. Pokud je však prvoků více, zůstanou v organismu a přichytí se na střevní stěnu, kde vytváří léze tvaru široké lahve (forma magna). Odtud mohou dále pronikat krevní cestou i do dalších orgánů (plíce, játra, mozek aj.) a působit vznik dalších lézí.

Akutní infekce se projevuje křečovitými bolestmi břicha a těžkými průjmy. V případě, že měňavka napadla i jiné orgány, hrozí abscesy jater (dutiny vyplněné hnisem), zánět plicní tkáně a zánět mozku. Tyto komplikace bývají vzácné, ale pokud nastanou, je nakažený ohrožen na životě.

Diagnostika

Výskyt měňavky úplavičné v organismu se diagnostikuje průkazností améb (forma minuta) ze vzorku stolice, a to buď mikroskopicky, nebo pomocí molekulárně–biologických metod, konkrétně PCR (polymerázová řetězová reakce). V případě extraintestinálního (mimostřevního) rozšíření se přistupuje ke stanovení IgG protilátek metodou ELISA ze vzorku krve.

Léčba

K léčbě měňavkové úplavice se nejčastěji používá metronidazol. Těžší formy se řeší kombinací metronidazolu a tetracyklinu.

Zdroje literatury
  • Štork, Jiří et al. Dermatovenerologie. 1. vyd. Praha: Galén, ©2008. xv, 502 s. ISBN 978-80-7262-371-6.
  • Vosmík, František et al. Dermatovenerologie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1999. 396 s. ISBN 80-7184-633-3.
  • GROSS, Gerd a Tyring, Stephen K. Sexually Transmitted Infections and Sexually Transmitted Diseases. Springer, 2011. ISBN 978-3-642-14662-6.

Původce měňavkové úplavice – prvok Měňavka úplavičná (Entamoeba histolytica).