Chlamydiová infekce

Chlamydiová infekce je v současnosti jednou z nejvíce rozšířených sexuálně přenosných nemocí. Přenáší se pohlavním stykem vaginálním, orálním i análním. Mezi první příznaky nákazy patří diskomfort při močení a pohlavním styku a výtok.

Původce

bakterie Chlamydia trachomatis

Původcem této pohlavně přenosné choroby je Chlamydia trachomatis pronikající epitelem sliznice urogenitálního traktu. Tento druh chlamydie má několik různých sérotypů. V našich zeměpisných šířkách se setkáváme se sérotypy D-K, které způsobují infekci urogenitálního traktu popisovanou níže a další přidružená onemocnění. Ostatní sérotypy jsou rozšířené v tropických a subtropických oblastech Afriky a Asie a vyvolávají závažná onemocnění - lymphogranuloma venereum (vředová choroba genitálu) a trachom (zánětlivé onemocnění očí vedoucí ke slepotě). Chlamydia trachomatis (sérotypy D-K) se nejvíce vyskytuje u adolescentů a mladých dospělých ve věku 15-24 let a v současnosti je jednou z nejvíce rozšířených pohlavně přenosných bakterií.

Přenos

Chlamydiová infekce se přenáší pohlavním stykem vaginálním, orálním a análním. Pokud je infikovaná žena gravidní, může dojít k přenosu chlamydiové infekce na novorozence během porodu.

Příznaky a průběh

Chlamydiová infekce, sérotypy D-K, se u 50 % nakažených mužů a 80 % infikovaných žen neprojevuje. U ostatních pacientů se zpravidla do 3 týdnů od rizikového pohlavního styku rozvinou příznaky uretritidy (zánět močové trubice), a to hlavně u mužů - pálení a řezání při močení, častá potřeba močení s malým množstvím moči, noční močení, výtok z močové trubice. Ženy mohou mít podobné obtíže také, ale spíše se u nich rozvíjí cervicitida (zánět děložního čípku) s vaginálním výtokem a diskomfortem během pohlavního styku (pálení, bolest). Zánět se z děložního čípku šíří vzestupně pohlavním ústrojím a může vést až k zánětu malé pánve, zajizvení tkání a neplodnosti. Při zánětech malé pánve bývá horečka, bolest v podbřišku a někdy dokonce nevolnost a zvracení. U mužů se zánět přesouvá do nadvarlete (epididymitis) a projevuje se tak jeho bolestivostí, zduřením a začervenáním v oblasti šourku.

Ve výjimečných případech dochází k rozvoji tzv. Reiterova syndromu, který se rozvíjí na podkladě imunitní reakce organismu. Do obrazu tohoto syndromu patří výše zmíněná uretritida, dále konjunktivitida (zánět oční spojivky, většinou jednostranný) a artritida (zánět kloubů, především na dolních končetinách, jednostranný).

Při nákaze novorozence hrozí miminku rozvoj konjunktivitidy a novorozenecké pneumonie (zápal plic).

Pacienti s jednou pohlavní chorobou jsou více ohroženi další pohlavně přenosnou infekcí. Chlamydie se typicky vyskytují spolu s kapavkou, a je tedy nutné pomýšlet i na toto onemocnění.

Ostatní sérotypy, se v našich zeměpisných šířkách nevyskytují, resp. setkáváme se s ní jen v případě, že se pacient nakazí v zemích výskytu a vrátí se infikovaný zpět do Evropy. Projevuje se zcela jinak než infekce sérotypy D-K. V místě přenosu chlamydií se vytvoří vřed a dojde ke zduření místních mízních uzlin - k tomu může dojít na genitálu, ale také v blízkosti análního otvoru nebo v ústní dutině. Záleží na způsobu přenosu. Pokud se onemocnění neléčí, nemoc postupuje a vytváří se hnisavá ložiska na genitálu a v uzlinách, která ničí přilehlou tkáň a deformují ji. Tyto sérotypy chlamydií také způsobují tzv. trachom - zánětlivé onemocnění struktur oka vedoucí k jizvení a ke slepotě.

Diagnostika

Chlamydie diagnostikujeme ze vzorku moči nebo stěru z močové trubice nebo děložního čípku. Dnes se nejčastěji využívá molekulárně-biologické metody PCR. Pokud máme podezření na dlouhotrvající chlamydiovou infekci, provádí se serologické vyšetření protilátek z krve.

Léčba

Chlamydiovou infekce léčíme pomocí antibiotik, a to azitromycinem a doxycyclinem, nejčastěji po dobu 7 dní. Nicméně chlamydie mohou vyvolávat v lidském imunitním systému mnoho různých reakcí a krátkodobá léčba tak v některých případech nestačí.

Zdroje literatury