HIV

Jedna z nejobávanějších celosvětově rozšířených infekcí, která může způsobit nevyléčitelnou nemoc AIDS. Virus HIV se přenáší především nechráněným pohlavním stykem, nakaženou krví a z těhotné matky na dítě. Mezi nejohroženější skupiny proto patří jedinci často střídající sexuální partnery a drogově závislí.

Původce

Původcem je virus HIV-1 postihující Severní Ameriku a Evropu a méně virulentní HIV-2 vyskytující se v západní Africe. HIV-1 má několik subtypů, které si navíc mezi sebou mohou vyměňovat povrchové struktury, což prakticky znemožňuje výrobu účinné vakcíny. V západním světě je nejčastější subtyp B.

Infekce HIV je celosvětově se vyskytující epidemická infekce vyvolaná retrovirem HIV, který napadá T–lynfocyty imunitního systému a může vyústit v AIDS (Acquired Immuno – Deficiency Syndrome).

Přenos

Přenos infekce HIV se děje především pohlavním stykem (85 % případů), sdílením injekčních jehel při intravenózní drogové závislosti a perinatálně (zejména během porodu). Mezi rizikové faktory patří především absence prezervativu při styku vaginálním a análním. K přenosu může docházet i při styku orálním i při dalších sexuálních praktikách, při kterých dochází ke styku sliznic se sexuálními sekrety.

Virus infikuje pomocné CD4+ T-lymfocyty a antigen prezentující buňky a v nich se množí. Pomocné T–lymfocyty jsou nezbytné pro správné fungování imunitního systému, neboť pomocí cytokinů působí na jiné imunitní buňky a mají tak dohled nad velkou částí naší obranyschopnosti. Po napadení jejich počet klesá, ale buňky jsou průběžně obnovovány. Nakonec však produkce pomocných T–lymfocytů časem selže a dochází k poruchám imunity.

Příznaky a průběh

Příznaky se u akutního retrovirového syndromu objevují v 80 % případů po inkubační době 3-6 týdnů. Projevuje se jako viróza (teplota, noční pocení, malátnost, bolest svalů a kloubů, strnulá šíje, světloplachost, pocit nevolnosti s nutkáním ke zvracení, průjem, bolesti v krku aj.), proto jen málo nakažených napadne souvislost s virem HIV. Zhruba po měsíci všechny příznaky odezní. Asi v 70 % se objeví růžová vyrážka postihující trup, dlaně i plosky, která se může objevit i na sliznicích spolu s kandidózou (infekční kvasinkové onemocnění). Někdy vznikají genitální vředy. Laboratorně se protilátky proti HIV stanovené metodou ELISA objevují do 3-4 týdnů od infekce.

Nemoc přechází plynule do bezpříznakové fáze provázené sérologickými a virologickými známkami infekce s postupujícím úbytkem CD4+ T-lymfocytů. Jediným zvláštním projevem je chronická lymfadenopatie (dlouhotrvající zvětšení mízních uzlin). Bezpříznakové stádium může trvat až několik let. Viry se v těle pomnožují při každém oslabení organismu a počty pomocných T–lymfocytů ubývají.

Pozdní symptomatické období nastává několik let po infekci a v důsledku hluboké imunosuprese je doprovázeno různými doprovodnými infekcemi a neoplaziemi (maligní růst tkáně).

Pokročilé stádium, známé pod názvem AIDS, se vyznačuje těžkou imunosupresí (počet pomocných T–lymfocytů klesl pod 200/μl), kvůli které je organismus lehce přístupný a ohrozitelný i banálními infekcemi, jako je chřipka. Kromě HIV napadají tělo nemocného také další viry – HSV. V takto pokročilém stadiu nemoci jsou častá zhoubná rakovinná bujení. Typickými nádory jsou Kaposiho sarkom (cévní nádor) a Burkittův lymfom (maligní nádor B–lymfocytů).

Diagnostika

Diagnostika HIV se provádí ze vzorku krve metodou ELISA (Enzyme – Linked Immuno Sorbent Assay) zaměřenou na vyhledání protilátek viru v krvi. Laboratorně se protilátky proti HIV stanovené metodou ELISA objevují do 3-4 týdnů od infekce. Pokud jsou v krvi tyto protilátky zjištěny, je nutné předat biologický materiál (vzorek krve) ještě k provedení potvrzujícího (konfirmačního) testu, který se provádí pouze v Národní referenční laboratoři pro HIV/AIDS.

Léčba

Na infekci HIV neexistuje lék, který by pacienta zbavil viru jednou pro vždy. V současné době se používá terapie HAART (Higly Active Anti – Retroviral Therapy), jenž nemocnému prodlužuje a zkvalitňuje život s HIV. Léčba je však poměrně nákladná, a proto je těžko dostupná pro postižené v rozvojových zemích, kde je infekce HIV a AIDS rozšířena nejvíce.

Zdroje literatury