Kapavka

bakterie Neisseria gonorrhoeae

Kapavka patří mezi celosvětově nejrozšířenější pohlavně přenosné nemoci. Projevuje se hnisavým zánětem urogenitálního traktu, konečníku, hrtanu nebo očí. V některých případech se může infekce rozšířit do celého organismu (hovoříme o disseminované gonokokové infekci) a způsobovat artritidu a dermatitidu. Kapavka je čtvrtou nejčastější pohlavně přenosnou chorobou na světě a postihuje muže i ženy především ve věkovém rozmezí mezi 15 až 34 lety.

Původce

bakterie Neisseria gonorrhoeae

Kapavka je pohlavně přenosná nemoc způsobená gramnegativním diplokokem Neisseria gonorrhoeae (gonokok). Neisserie napadají slizniční povrchy, přes které se dostávají do lidského organismu, a kde následně vzniká hnisavý zánět. Děje se tak nejčastěji v urogenitálním traktu, konečníku, nosohltanu a očních spojivkách.

Přenos

Kapavka se přenáší všemi druhy pohlavního styku včetně styku análního a orálního. Dále je možný přenos z matky na novorozence během porodu.

Příznaky a průběh

Průběh nemoci se u mužů, žen i novorozenců liší.

Kapavka muže

U mužů se kapavka projevuje hnisavou uretritidou (zánět močové trubice) s doprovodným pálením a řezáním při močení. Typický je běložlutavý výtok z močové trubice, jejíž ústí bývá vlivem zánětu zarudlé. U 90 % mužů se uretritida objevuje již do 5 dnů po nakažení.

U mužů probíhá akutní kapavka nejprve v přední části močové trubice (tzv. přední kapavka). Pokud se neléčí, rozšíří se i do zadní části uretry (tzv. zadní kapavka), odkud obvykle postihuje močový měchýř a prostatu.

Neléčený zánět se močovými cestami může šířit do nadvarlete, kde tak vzniká akutní zánět(epididymitida) projevující se jednostranným bolestivým zduřením šourku. Stejný zánět může vyvolávat také infekce Chlamydia trachomatis, která se až ve 20 % případů vyskytuje u pacientů společně s kapavkou.

Tzv. autoinokulací (přenos infekce dotykem z jednoho místa na druhé) se může Neisseria gonorrhoae dostat na oční spojivku, kde způsobuje zpravidla jednostranný zánět(konjunktivitidu) s velkou tvorbou hnisu a zarudnutím.

U homosexuálně orientovaných mužů provozujících anální sex se můžeme setkat se zánětem konečníku projevujícím se svěděním, bolestivostí a křečemi. Orálním sexem se může kapavka také přenášet a vzniká pak hnisavá faryngitida (zánět nosohltanu), která často napodobuje běžnou angínu.

Rozšířením gonokokové infekce do krevního oběhu hrozí rozvoj artritidy s dermatitidou (zánět kloubů, většinou postihuje jen jeden kloub, především koleno; kožní vyrážka).

Kapavka ženy

U žen se příznaky kapavky rozvíjejí až 10 dní. Mezi základní symptomy patří vaginální běložlutavý hnisavý výtok se svěděním a zarudnutím, pálení při močení, bolest při pohlavním styku a mimomenstruační krvácení. To vše je způsobeno zánětem v oblasti děložního čípku (cervicitida) a močové trubice (uretritida).

Pokud není kapavka léčena antibiotiky, dochází k rozšíření zánětu na endometrium dělohy a na vejcovody. Vzniká chronický zánět malé pánve, který může vyústit v neplodnost způsobenou zajizvením tkání.

Tzv. autoinokulací (přenos infekce dotykem z jednoho místa na druhé) se může Neisseria gonorrhoae dostat na oční spojivku, kde způsobuje zpravidla jednostranný zánět(konjunktivitidu) s velkou tvorbou hnisu a zarudnutím.

Ženy provozující anální styk jsou ohroženy zánětem konečníku projevujícím se svěděním, bolestivostí a křečemi. Orálním sexem se může kapavka také přenášet a vzniká pak hnisavá faryngitida (zánět nosohltanu), která často napodobuje běžnou angínu.

Rozšířením gonokokové infekce do krevního oběhu hrozí rozvoj artritidy s dermatitidou (zánět kloubů, většinou postihuje jen jeden kloub, především koleno; kožní vyrážka).

Přibližně 20 % všech nakažených žen nemívá žádné projevy infekce.

Kapavka novorozenců

Neisseria gonorrhoeae se během porodu přenáší na novorozence a způsobuje konjunktivitidu (hnisavý zánět spojivek). Kvůli bezpříznakovému průběhu kapavky u žen se všem novorozencům těsně po porodu preventivně vkapává antibakteriální prostředek do spojivkového vaku (Ophthalmo-Septonex, AgNO3), aby se předešlo vzniku infekce. Kromě oboustranné konjunktivitidy jsou novorozenci infikovaných matek ohroženi také gonokokovým zápalem plic, faryngitidou nebo disseminovanou infekcí.

Diagnostika

Vyšetření kapavky se provádí nejčastěji ze vzorku moči pomocí kultivace a následné mikroskopie nebo molekulárně-biologickými metodami, konkrétně PCR (polymerázová řetězová reakce), případně z výtěrů ústí močové trubice, děložního krčku, rekta či hrtanu.

V případě chronické, bezpříznakové nebo disseminované formy této pohlavně přenosné nemoci se přistupuje ještě k sérologickému stanovení protilátek v krvi, aby se vyloučila možnost jiného původce zánětu močové trubice (např. chlamydie, ureaplasmy aj.). Kapavka se totiž přibližně ve 20% případů vyskytuje spolu s chlamydiovou infekcí, a je tedy nutné každého pacienta s kapavkou vyšetřit i na toto onemocnění.

Léčba

Kapavku léčíme antibiotiky, a to nejčastěji v kombinaci, protože celosvětově narůstá rezistence Neisseria gonorrhoae proti antibiotikům. U nekomplikované kapavky je léčba jednodenní a výběr vhodných antibiotik závisí na výsledku citlivosti konkrétní bakterie ke konkrétnímu antibiotiku. Nejčastěji se používá intramuskulární injekce ceftriaxonu kombinovaná s užitím azitromycinu, který působí i na chlamydiovou infekci. Komplikované a disseminované infekce jsou léčeny za hospitalizace pacienta jiným antibiotickým protokolem.

Kapavka patří mezi klasické pohlavní choroby a je povinností lékaře každou novou infekci hlásit na krajskou hygienickou stanici. Po celou dobu diagnostiky a léčby je pacient sledován a teprve po úspěšném vyléčení je možné jej vyřadit z evidence.

Zdroje literatury
  • Štork, Jiří et al. Dermatovenerologie. 1. vyd. Praha: Galén, ©2008. xv, 502 s. ISBN 978-80-7262-371-6.
  • Vosmík, František et al. Dermatovenerologie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1999. 396 s. ISBN 80-7184-633-3.
  • GROSS, Gerd a Tyring, Stephen K. Sexually Transmitted Infections and Sexually Transmitted Diseases. Springer, 2011. ISBN 978-3-642-14662-6.