Původce
bakterie Calymmatobacterium granulomatis
Infekčním původcem této sexuálně přenosné nemoci je Calymmatobacterium granulomatis z rodu Klebsiella – gramnegativní bakterie tyčinkovitého tvaru.
Přenos
Donovanóza se přenáší pohlavním stykem a fekálně orální cestou. V našich zeměpisných šířkách je toto onemocnění vzácné, ale často se vyskytuje v tropech a subtropech v Africe, jihovýchodní Asii, Austrálii, Indii, Karibiku a v rozvojových zemích.
Příznaky a průběh
Inkubační doba trvá 1–12 týdnů. Nejprve se na genitálu nebo blízko řitního otvoru objeví jeden či více nebolestivých puchýřků vyplněných čirou tekutinou, které postupně rostou a mohou splývat ve větší útvary s temně červenou spodinou. Puchýře praskají a mění se tak ve vysoce nakažlivé vředy, po kterých zůstávají vazivové jizvy. V konečné fázi onemocnění dochází k destrukci zevních pohlavních orgánů, třísel i konečníku.
Diagnostika
Diagnosticky je třeba odlišit tuto nemoc od syfilidy, kde také vznikají nebolestivé vředy na genitálu. Při donovanóze ale zpravidla nedochází ke zduření lymfatických uzlin. K prokázání pozitivity donovanózy je třeba odebrat vzorek postižené tkáně (biopsie), obarvit jej Wrightovým barvivem a mikroskopicky vyšetřit. V pozitivním vzorku jsou přítomné temně fialové oválně tyčinkovité útvary (tzv. Donovanova tělíska), které potvrzují diagnózu.
Léčba
Donovanóza se léčí třítýdenní kůrou antibiotik, nejúčinnější je azithromycin. Jako alternativa se může užívat doxycyclin, ciprofloxacin aj. V oblastech se špatnou dostupností těchto léčiv se může nemoc rozvinout do takové podoby, že je třeba amputovat postiženou část těla.